Orientační nabídka

Ústecký kraj   

Aktuální téma:Hlavní web



Cesta: Titulní stránka > Hlavní web

 

Kůrovcem je nejvíce postižená oblast Šluknovského výběžku, říká radní Michal Kučera

M. Kučera
Radní Michal Kučera, do jehož kompetence spadá oblast regionálního rozvoje, zemědělství a rozvoje venkova, se vyjádřil ke kůrovcové kalamitě, která sužuje lesní porosty v kraji.
Tisková zpráva ze dne 29. března 2021
 

 
 

Můžete nás informovat, jak jsou na tom lesy v kraji a jak se v nich projevuje kůrovcová kalamita?

Na území Ústeckého kraje se nachází cca 165 tisíc hektarů lesní půdy, což představuje cca 31 procent z celkové plochy kraje. Kůrovcem je v současné době nejvíce postižená oblast Šluknovského výběžku z důvodu těsného sousedství Národního parku České Švýcarsko a dále České středohoří. Významné škody se však vyskytují i v jiných částech regionu, a to například v Polabí, kde ve vysokém počtu již několik let vlivem sucha odumírají borové porosty.

Jaká preventivní opatření učinil Krajský úřad Ústeckého kraje ve vztahu k existenci kůrovcové kalamity a mohl v nějakých postupech reagovat jinak?

Jsem přesvědčen, že ze strany Krajského úřadu Ústeckého kraje, jako příslušného orgánu státní správy lesů, došlo k maximální možné činnosti i přes to, že kapacity odboru jsou delší dobu na úseku státní správy lesů podhodnocené. Již v roce 2018 prováděl odbor životního prostředí a zemědělství namátková šetření v lesích, při kterých se zaměřil na výskyt lýkožroutem napadených stromů, případně porostů. V případě nálezu napadených stromů, respektive porostů krajský úřad informoval vlastníky lesů a místně příslušný orgán státní správy lesů (obecní úřad obce s rozšířenou působností) o místě výskytu (p. č., k. ú., JPRL) s tím, že vlastníci byli upozorněni na své povinnosti vyplývající z lesního zákona. Zároveň vlastníky krajský úřad upozornil na možný sankční postih při nezpracování lýkožroutem napadeného dříví. Na území kraje byl již od roku 2018 evidován vysoký procentuální nárůst kůrovcového dříví, přičemž jeho vývoj a šíření byly zapříčiněny mimo jiné větrnými událostmi posledních let, vysokým srážkovým deficitem na území celého kraje, dále nedostatkem personálu a především pak nedostatečnou asanací napadeného dřeva jak na území kraje, tak i v jiných částech České republiky. V roce 2019 pak mimo vlastníky lesů zaměřil odbor svou dozorovou činnost i na zpracovatele dříví, v jejichž provozech a skládkách se vyskytovalo velké množství kůrovcem napadeného dříví i z jiných krajů. Tuto dozorovou činnost vysoce ocenilo i Ministerstvo zemědělství.

Šlo podle Vás výskytu kůrovcové kalamity, respektive rozsahu kůrovcové kalamity v kraji zabránit?

Ústeckým krajem prochází dopravní tepny (železniční i silniční), které jsou využívány pro export, ale i import kůrovcem napadeného dřeva z a do ČR. Na území kraje se nachází Národní park České Švýcarsko, který je z pohledu výskytu kůrovce velmi významné ohnisko ovlivňující celou oblast Šluknovského výběžku. Samozřejmě nelze zapomenout na rozdílné přístupy dalších vlastníků lesů, kdy někteří vlastníci zpracovali kůrovcové dříví téměř okamžitě, ale někteří vlastníci nejdříve soutěžili zhotovitele těžeb, přičemž kůrovec se dále množil a vylétával z napadených stromů.

Co musí podle Vás následovat, aby se zdejší lesy opět zazelenaly?

Jsem toho názoru, že po vzniku kalamitních holin je nutné bezprostředně holiny zalesnit i přes možné riziko nezdaru při ujímání sazenic vlivem sucha či buřeně. S odborem jsem zajedno, současná možnost odkladu zalesnění na 5 let (umožněno opatřením obecné povahy vydané MZE) je v rozporu se zásadami řádného lesnického hospodaření. Lze si sice představit paseku, kterou bude i po 5 letech možné zalesnit bez sebevětších obtíží, avšak většina stanovišť bude podle mě silně degradována (eroze, buřeň atd.). Ve stejném duchu uvažuje i krajský úřad, který je dlouhodobě zastáncem omezeného, respektive minimálního povolování odkladů na zalesnění a zajištění porostů. Aby však došlo ke zdárnému zajištění porostů, bude nutné eliminovat škody způsobené zvěří a stavy zvěře radikálně snížit. 

Pociťují podle Vás kůrovcovou kalamitu i obyvatelé Ústeckého kraje?

Nepochybně. S existencí a dopady kůrovcové kalamity se občané setkávají na svých procházkách v přírodě, nyní umocněných vládními opatřeními proti šíření nemoci Covid-19, kdy se lesy téměř všude zásadně mění. Kde dříve byly vzrostlé smrkové porosty, husté smrkové houštiny, se nyní nachází vytěžené plochy, či ještě torza suchých stromů. Lesní cesty, které byly dříve vhodné i pro kočárek, jsou nyní ve stavu, při kterém mohou sloužit pouze svému primárnímu účelu, může po nich projet skutečně jen lesní technika. Turistické značky, které dříve byly na stromech, dnes nahrazují značky umístěné na tyčích či na kamenech. Kůrovcová kalamita se dotýká i komunikací. Ty čelí zvýšenému provozu odvozních souprav, které vozí vytěžené dříví odběratelům. 

Jakým způsobem podporuje kraj vlastníky lesů?

Krajský úřad je administrátorem Příspěvků na hospodaření v lesích poskytovaných podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti. Úřad administroval v roce 2019 a 2020 přes 150 žádostí na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v celkové výši přesahující 59 miliónů korun. V roce 2020 dále administroval přes 210 žádostí o standartní příspěvky v rámci nařízení vlády v celkové výši téměř 24 miliónů korun.  

M. Kučera
Michal Kučera, radní pro oblast regionálního rozvoje, zemědělství a rozvoje venkova

 


 
Zodpovídá: Mgr. Hana Šťástková
Vytvořeno / změněno: 29.3.2021 / 29.3.2021
 

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


web & design , redakční systém

Přihlásit se | Registrovat se | Mobilní verze | O webu