Orientační nabídka

Ústecký kraj   

Aktuální téma:Hlavní web



Cesta: Titulní stránka > Hlavní web

 

Ústecký kraj lze považovat za stabilizovaný, prozradil sociologický výzkum

01
Jaký je rozvojový potenciál Ústeckého kraje? Jaké starosti nejvíce trápí občany kraje? Jak se postoje mění v závislosti na lokalitě? Na to se ptal sociologický průzkum, který pro Ústecký kraj zpracovala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Výsledky jsou rozdělené do tří základních bloků – Sociální stabilizace území a eliminace sociálního vyloučení, Práce a zaměstnání, Životní podmínky a infrastruktura.
Tisková zpráva z 26. listopadu 2019
 

 
 

„Výsledky výzkumu budou pro nás odrazovým můstkem při plánování dalších rozvojových aktivit. Poprvé se v něm promítlo rozdělení kraje, jak s ním pracuje Strategie rozvoje Ústeckého kraje do roku 2027, tedy na Jádrové oblasti, Pánevní a Rekreační oblasti, Poohří a Šluknovsko. Každá s nich má své silné a slabé stránky, které musíme zohlednit.  Jsem ale rád, že se u občanů zvyšuje pocit bezpečí,“ řekl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Zdeněk Matouš.

Sociální strukturu Ústeckého kraje charakterizuje nižší podíl obyvatel s nejvyšším vzděláním. Jejich podíl se v čase zvyšuje (ze 4 % na 12 % mezi lety 1993 – 2017), v porovnání s celou republikou je ovšem výsledné číslo stále nízké. Pokud se trend nezmění, bude i na dále Ústecký kraj hospodářským prostorem pro méně a středně kvalifikovanou práci.

Sociálně ekonomický status se určuje propojením dosaženého vzdělání se sociálně ekonomickým postavením. Ti, kteří jej mají nejvyšší, lze označit ze sociálně ekonomickou elitu. Je jich v kraji 13 %.

Přestože kraj má kladnou migrační bilanci, dnes lze již tři čtvrtiny obyvatel označit za starousedlíky, kteří zde žijí více než 20 let. Týká se to zejména Rekreačních oblastí, kde je starousedlíků nejvíce, nejméně je jich v Poohří a na Šluknovsku. Zde je vazba spíše na generaci rodičů, než prarodičů. Důvodem žití v místě nynějšího bydliště jsou spojení s rodinou, bydlení a sociální kontakt s přáteli. Tendence ke stěhování projevila jen desetina obyvatel. Dobrá práce odpovídající vzdělání se jeví jako významný stabilizační prvek. Přesto stále platí, že čím mladší respondenti, tím větší tendence k odchodu. Nejvíce o stěhování uvažují na Šluknovsku, nejstabilnější jsou Rekreační, Jádrové a Pánevní oblasti.

Důležitá je kvalita sociálních vztahů. Zatímco jejich interpretace v individuální rovině je jednoznačně pozitivní, kolektivní vztahy vyšly hůře, ukázala se i existence konfliktních vztahů mezi některými skupinami obyvatel. Co se týká obav o bezpečnost, dobrou zprávou je, že atmosféra v regionu se zlepšuje. Výrazně zde převažuje počet těch, kteří se cítí zcela nebo vcelku bezpečně oproti těm, kteří se bezpečně necítí (28 %). Obavy o bezpečnost jsou podmíněny existenci sociálně vyloučených lokalit v místě bydliště. Není však tolik podstatný jejich samotný výskyt, jako spíše jejich velikost a počet obyvatel v nich žijících. Jde především o vztahy, které mají obyvatelé těchto lokalit se svým sociálním okolím, zda zde existuje sociální napětí. Toto napětí se potom odráží v pocitu ohrožení. To nahrává hledání „jednoduchých řešení“ a populismu. Účelné se však jeví spíše než restrikce snižování napětí mezi skupinami různými intervenčními nástroji (např. akce pro děti, nízkoprahové aktivity ad.).

Sociologický výzkum obyvatel Ústeckého kraje proběhl v březnu až květnu 2018. Velikost souboru činila 1361 respondentů, standardizované rozhovory prováděla agentura MindBridge Consulting a.s. Závěry zpracovali Doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc. a PhDr. Petr Balek. Realizace výzkumu je součástí plnění Rámcové smlouvy o spolupráci mezi Ústeckým krajem a UJEP, na základě které dal v posledních dvou letech kraj univerzitě 20 milionů korun. Ústecký kraj chce podobný průzkum zopakovat s odstupem při vyhodnocení Strategie rozvoje Ústeckého kraje do 2027.

1
Ústecký kraj rozdělený na oblasti dle Strategie rozvoje Ústeckého kraje do roku 2027 (Modrá - Jádrové oblasti, oranžová - Pánevní oblasti, zelená - Rekreační oblasti, červená - Poohří, fialová - Šluknovsko)

 

 
Zodpovídá: Mgr. et Mgr. Magdalena Fraňková
Vytvořeno / změněno: 26.11.2019 / 26.11.2019
 

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


web & design , redakční systém

Přihlásit se | Registrovat se | Mobilní verze | O webu